Bobeš se zamiloval

aneb nastávají nám čerstvé oidipovské trampoty

Expozice

Ve věci své sexuální orientace nás Bobeš několik prvních let svého života spíše mátl, neboť často s jiskřičkami v očích tvrdil, jak se mu líbí kluci. Myslím, že k této škodolibosti ho poňoukala Květina mateřská úzkost, protože z neznámého důvodu měla Květa o jeho sexuální orientaci obavy a úzkostlivě se na ni Bobeše vyptávala, ještě když byl Bobeš v bříšku.

S odchodem Květy se i tahle věc rychle samovolně spravila. Bobeš se trochu víc odvázal a občas mi přiznal, že už se mu holky začaly hodně líbit, a stydlivě dodával, že nejvíc se mu na nich líbí prsa a prdelky. Občas se dokázal v pasáži za nějakou kráskou otočit a nahlas prohlásit „koukni táto, to byla hezká holka!“ A tak jsem poznal, že jablko nepadlo daleko od stromu, ale také že se nám líbí podobné typy.

Kolize

Nadpis sice oznamuje, že „Bobeš se zamiloval“, ale tento příběh začal tím, že jsem se nejprve zamiloval já. Neměl jsem žádnou potřebu Bobeše se svojí milou seznamovat jakkoliv překotně, chtěl jsem tomu nechat volný průběh, v důsledku čehož se Bobeš o její existenci dozvídal asi pomaleji, než sám chtěl, a pod tlakem své klučičí zvědavosti si ji i sám pojmenoval jménem Kačenka.

Když se spolu později opravdu skamarádili, tohle jméno jí už zůstalo. Kačenka se od začátku k Bobešovi chovala spíš zdrženlivě, což na něj zapůsobilo příznivě, takže Bobeš si Kačenku velmi oblíbil. Projevovalo se to tím, že se pokaždé ptal, jestli dnes u nás bude Kačenka spát, a v její přítomnosti byl nějaký hodnější. Když jsem se Bobeše ptal, jestli se mu Kačenka líbí, plaše prohlásil, že je nádherná.

Krize

V sobotu jsme byli na večeři v lese. Jezdíme na kole k ohništi, které jsme si udělali v jednom překrásném opuštěném zalesněném údolí poblíž potoka, a pečeme si tam různé dobroty. Toto chladné stinné místo začíná mít půvab právě teď, když už přicházejí horké dny. Jednou z mnoha radostí takového výletu je noční návrat - nacvakneme na kola baterky a jdeme dva kilometry z mírného kopce až domů skoro bez šlapání.

Takže v sobotu jsme se vrátili z lesa až za tmy, a při sprchování jsme pak z Bobeše sundali několik klíšťat. Když už byl Bobeš v pyžámku připravený k naložení do postýlky, volala na mě Kačenka z koupelny, ať ji jdu prohlédnout, jestli na sobě také nemá nějaká klíšťata. Bobeše to zjevně motivovalo a vyskočil, že bude Kačenku prohlížet také. Jenže Kačenka je plachá a Bobeší touha okouknout ji nahatou zůstala neuspokojena, Kačenka vpustila do koupelny mě a před Bobešem zamkla.

Bobeš za dveřmi propukl v nefalšovaný Bobeší řev™ a já jsem tentokrát snad poprvé pochopil a uznal, že má k tomu pádný důvod: S tou nádhernou nahatou Kačenkou, do níž se zamiloval, se v koupelně zamknul jiný chlap.

Došlo mi, že jsme to trochu přehnali, rychle jsem Kačenku prohlédl a šel ošetřovat Bobeší žárlivostí raněnou duši. Nic nepomohlo moje trochu manipulativní ujišťování, že o nic nepřišel, protože Kačenka na sobě žádné klíště neměla. Bobeš si mě vzal stranou jako chlap chlapa a s vážnou tváří mi oznámil, že s Kačenkou přeci bude chodit ten, kdo jí vymyslel jméno, tedy on. Já ať si najdu nějakou jinou holku.

Katarze

Ráno k nám Bobeš vlezl do postele normálně se přimazlit. Chtěl jsem napsat, že by se to dalo považovat za částečnou katarzi. Dal jsem tohle přečíst Kačence a ta mi svěřila, že jakmile jsem vytáhl paty z postele, Bobeš se na ni podíval šťastným okem a blaženě prohlásil, že konečně jsou sami. Takže s tou katarzí to možná nebude až tak horké...

(26. 5. 2003)