Prvňáček

Bobeš - indigové dítě

Bobeš už chodí do první třídy. Takhle vypadal na jeho poslední školkové akademii:

Bobešovi se do školy příliš nechtělo. Na poslední chvíli se to pokoušel usmlouvat, že on je přeci horolezec, a ten nemusí umět číst a psát, důležitější je přeci, aby uměl dobře lézt.

Bobeš je typické indigové dítě, varianta bojovník. Největší radost mu udělají dárky typu meč, samopal či helma. Obzvlášť si všimněte bojovnických kalhot na snímku níže, s ležérně zavěšenými granáty na pravé nohavici. Tyto kalhoty jsme šli spolu koupit do místního sekáče už s tím, že si je Bobeš sám doma upraví nůžkami. Kalhoty stály 40 korun a díky slušivým bojovnickým cárům přinesly spostu radosti, Bobeš doma už nic jiného nenosí.

K Vánocům dostal Bobeš joystick, aby si mohl na počítači hrát s leteckými simulátory. Obzvlášť si oblíbil střílečky - vzdušné souboje, v nichž ale dostával pravidelně na zadek od schopnějších (protože starších :-) německých stíhačů. Když jsem ho nechal chvíli bez dozoru, tak zjistil, že snadnější disciplínou je bombardování civilních objektů. Když se pak od počítače se ozýval bobeší bojovnický křik "lidé chcípejte!", podíval jsem se, co se tam děje, a Bobeš právě bombardoval tábor Červeného kříže.

Fakt jsem zvědavý, jak to bude vypadat, až tahle "indiga" budou zachraňovat náš svět :-)

Bobeš řídí Pendolino.

(25. 1. 2006)